Kdo je bit politikou Evropské banky?

Program kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky probíhá již  sedmý  měsíc a existují signály, že ECB hodlá tento program dál rozšířit. Když ECB oznámila v lednu tohoto roku, že hodlá zavést program kvantitativního uvolňování, byla poslední ze čtyř velkých bank, která tak učinila. Před ní to již provedly centrální banky Spojených států, Japonska a Velké Británie.

Program Evropské centrální banky začal v březnu a je alespoň částečně odpovědný, společně s nízkými cenami ropy, za mírné obnovení růstu v některých částech Evropy. Avšak ne všichni v Evropě měli z těchto kroků ECB prospěch. Pro Švýcarsko, Švédsko a Dánsko nepřinesla politika Evropské centrální banky nic než jenom samé problémy. Tyto starosti ještě narostly poté, co prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci v září oznámil, že centrální banka je ochotna uvažovat o dalším rozšíření měnového uvolňování v příštím roce.

Dánsko, Švédsko i Švýcarsko trpí různými ekonomickými problémy. Jejich příčiny nejsou stejné: deflace, cenové bubliny v různých typech aktiv, nebo problémy na dluhopisovém trhu. Ale základ v této situaci mají stejný. Všechny  tři země jsou připoutány k eurozóně, ovšem nesdílejí s ní její jednotnou měnu. V současném globalizovaném světě je pohyb kapitálu z trhu na trh velmi jednoduchý a menší země  tudíž musí zvolit správnou politiku, jak se případnému  přílivu a odlivu kapitálu  bránit. Dánsko, Švédsko i Švýcarsko zvolili různé cesty pro definici svého vztahu k Evropské unii a eurozóně a její k expanzionistické monetární politice. Ani jedna ale není dokonalá a každá z těchto zemí tím do jisté míry trpí.

Dánsko

Dánsko udržuje pevně fixovanou lokální měnu k EUR, tzv. peg.  Místní centrální banka bojuje proti spekulativnímu přílivu peněz pomocí negativních úrokových sazeb. Tato politika však vedla ke kolapsu dluhopisového trhu s vládními papíry. Díky malé likviditě jsou teď náklady Dánska na financování svých potřeb pomocí dluhopisů mnohem vyšší než se čekalo.

Dannish_interest_rate

Švýcarsko

Švýcarská centrální banka se snažila zabránit posilování franku pomocí pevně stanového kurzu 1.20, který udržovala několik let. Zájem o CHF však neochaboval a v okamžiku, kdy se ECB chystala oznámit program měnového uvolňování, švýcarská centrální banka kapitulovala a fixní kurz zrušila. Výsledkem bylo skokové posílení CHF vůči EUR. Švýcarsko se tak nyní potýká s deflací, tedy poklesem cen. To je výborné pro spotřebitele, ale pro centrální banky to představuje noční můru.

Swiss_interest_rate

Švédsko

Švédská koruna udržuje tržní kurz podle zájmu investorů, což vedlo v minulých letech k prudkému posílení této měny, zejména vůči EUR. Švédská centrální banka začala s vlastním programem měnového uvolňování, což vedlo k postupnému snížení kurzu. Přesto je i ve Švédsku deflace a ceny klesají.

Sweden_interest_rate

 

Na posledním zasedání ECB Draghi a předsednictvo ECB oznámili úvahy rozšířit program měnového uvolňování. Draghi zatím zvolil cestu pouze slovního útoku, aby euro oslabil. Ale možnost dalšího zásahu se výrazně zvýšila.

Je tedy zcela jasné, že kroky ECB budou velmi pozorně sledovány v Bernu, Kodani  i Stockholmu.  Tam jim finanční trable s velkou pravděpodobností totiž nekončí.

Posted in Články.