Investoři vždy považovali hospodářství rozvíjejících se zemí (emerging markets) za zajímavou investici, coby atraktivní příležitost významně zhodnotit svůj kapitál. Často navíc i spekulovali na posilování domácích měn těchto zemí, což příjemně přispívalo k nárůstu jejich výnosů.
Období boomu a růstu trvalo řadu let a mnoho investorů časem pozapomnělo (nebo si snad ani nikdy nezapamatovalo), že existují i období krizí a prudkých propadů. Z aktiv rozvíjejících se zemí plynuly pěkné zisky a důvěra v neměnnost stavu byla plošná.
Doprovodným jevem této situace byl klesající americký dolar. Kurz dolaru má v dlouhodobém horizontu tendenci spíše klesat proti řadě lokálních měn celého světa. To vede investory často k domněnce, že opačně tomu být nemůže. A místní firmy si zase rády berou půjčky právě v amerických dolarech s vidinou toho, že budou splácet stále méně a méně.
Dolarové dluhy EM zemí
Bohužel, tento proces dříve nebo později skončí. Konkurenceschopnost amerických firem se časem zlepšuje natolik, že naopak budou ony představovat nejlepší investici. Američtí spotřebitelé splácí své dluhy a začnou více spořit. Americké dolary přestanou ve velkém opouštět USA a začnou se do Ameriky opět vracet.
Následek toho je posilování amerického dolaru. Zpočátku se všichni domnívají, že jde pouze o další korekci v dlouhodobém trendu poklesu USD. Ale jak posilování pokračuje, stále více investorů hází ručník do ringu a uzavírá své pozice proti americkému dolaru a ukončuje své zahraniční investice. To přilévá olej do ohně a posilování USD se zrychluje. V závěru se pak taková situace může změnit i v paniku, která na mnoha místech světa přeroste v lokální finanční krize.
Domnívám se, že výrazné posílení amerického dolaru z poslední doby je prvním dějstvím v zmíněném dramatu. Mnoho rozvíjejících se zemí z celosvětového pohledu již pociťuje prudké ekonomické bolesti. Druhé dějství, tj. krize zatím ještě nedorazila, avšak s jistotou ji lze v některých těchto zemích očekávat.