Spojené státy americké byly nejvýznamnějším hráčem ve světě po druhé světové válce. Jako jediná země byly schopné a ochotné čelit totalitnímu Sovětskému svazu a bránit mu, aby ovládl zbytek Evropy.
Většina závažných konfliktů po druhé světové válce až do pádu železné opony a rozpadu Sovětského svazu v roce 1992 byla více či méně důsledkem soupeření mezi USA a SSSR. Mezi ty hlavní patřily válka v Koreji, ve Vietnamu, nebo např. kubánská krize v šedesátých letech.
Během dvou dekád následujících po pádu východní železné opony zaujímaly USA pozici jediné globální světové velmoci. Byly schopny i připraveny působit kdekoliv po světě, ať už vojensky, politicky nebo ekonomicky. Přijaly funkci velkého světového policajta ve většině míst, kde se rozhořel větší konflikt.
Takové působení ovšem nebylo dlouhodobě udržitelné. USA jsou jistě po všech stránkách silná země, ale ani její zdroje nejsou nevyčerpatelné a i její hospodářství podléhá ekonomickým vlivům a zákonitostem. Náklady na světové vojenské zásahy jsou finančně nezměrné a ani republikánské ani demokratické vlády neobhájí jakoukoli dlouhodobou angažovanost v konfliktech po celém světě. Záměrem dnešních Spojených států už nebude úspěch v roli policajta dějin, nýbrž se obrací dovnitř do vlastní země, kde měřítkem hrdosti celonárodního úspěchu bude opět spokojená, dobře zásobená, finančně saturovaná americká rodina.
A proto USA otáčí a mění svůj postoj vůči zbytku světa. Můžeme pozorovat odvolání velkého množství amerických vojáků ze Středního Východu, Asie a samozřejmě z Evropy. Do popředí nastupuje nové politické vystupování : strategie vzdáleného hledání a udržování rovnováhy sil mezi regionálními mocnostmi. To je možné nyní např. vidět na Středním Východě, kde USA balancuje mezi čtyřmi hlavními hráči – Iránem, Tureckem, Saudskou Arábií a Izraelem.
Jak pro Spojené Státy, tak pro zbytek světa jde o nový, pozměněný scénář fungování. Někomu se to bude líbit více, někomu nové rozložení odpovědnosti už tak vhod nebude. Každopádně o USA, které promptně zasahují do téměř každého lokální problému ve světě, uslyšíme stále méně a méně.