V roce 2002 podepsaly státy sdružení Mercosur a Mexiko dohodu o ekonomické spolupráci, která snížila cla na automobily a automobilové díly. Účelem bylo podpořit vzájemný obchod s automobily mezi jednotlivými pěti členy této unie. Pro Mexiko a Brazílii byla tato dohoda oboustranně výhodná, umožnila Mexiku zaměřit se na produkci větších a dražších vozidel, zatímco Brazílie se orientovala na produkci menších, méně drahých aut.
Během prvních 7 let platnosti dohody Brazílie exportovala v automobilovém sektoru více do Mexika a udržovala si tedy obchodní přebytek. Avšak mezi lety 2010 a 2012, jak rostly příjmy a Brazilci získali jednodušší přístup k půjčkám, začal být větší zájem o dražší mexické vozy, což vedlo k růstu nakupování těchto vozidel. Brazilští spotřebitelé přestali tedy nakupovat doma vyráběná auta a naopak začali kupovat auta dovážená, takže obchodní bilance mezi Brazílií a Mexikem se otočila.
Mexiko zvyšuje náskok
Mexický automobilový sektor disponuje značnou výhodou oproti svému brazilskému protějšku – a tou je USA. Mexiko těží výhody ze svého podpisu severoamerické dohody o volném obchodu, neboť výrobci automobilů z celého světa, kteří nemají uzavřenou dohodu o volném obchodu s USA (např. Toyota, Mazda, BMW, Audi a další) obcházejí americká importní cla tím, že vyrábějí právě v Mexiku. Mnoho automobilek otevřelo své závody na výrobu a kompletaci aut tudíž zde.
Mexický sektor výroby automobilů je orientován na své severní sousedy, kteří tvoří jeho hlavní exportní trh. Jsou jimi USA a Kanada, zatímco mexičtí spotřebitelé mnoho nenakupují. Naopak brazilský sektor výroby automobilů je zaměřen na domácí spotřebitele, takže továrny zde jsou zřizovány za účelem pokrytí poptávky uvnitř Brazílie, přičemž export zahrnuje pouze 15% celkové produkce automobilů. Většina z něho směřuje do Argentiny, nikoli do USA. Tento významný rozdíl ve směrování ovlivnil nemalou měrou i hospodářské výsledky. Zatímco v minulém roce se mexická produkce automobilů zvýšila téměř o 10% na rekordních 3,2milionu automobilů a vývoz rostl 9%, aby dosáhl opět historického maxima 2,6 milionu automobilů, v Brazílii tomu bylo naopak. Brazilská produkce automobilů poklesla o 15% na 3,1milionu vozidel a exportní čísla Brazílie v roce 2014 spadla až o 30%.
Rozdíl mezi výkonností Mexika a Brazílie v sektoru výroby automobilů odráží rozdílné přístupy k ekonomickému modelu těchto zemí. Díky své blízkosti k USA a strategické pozici blízko Karibského zálivu je Mexiko otevřená ekonomika, jejímž zájmem je mít zajištěnou celu řadu dohod o volném obchodu.
Prostřednictvím severoatlantické dohody o volném obchodu NAFTA se Mexiko začalo plně orientovat na svého severního souseda, americkou ekonomiku. Naopak Brazílie, která tvoří ekonomický základ Jižní Ameriky, přijala model protekcionistický a chrání domácí průmyslová odvětví a domácí trh práce. To je ovšem na překážku jakékoliv integrace s významnými trhy na americkém kontinentu jako např. USA nebo Kanada.
Pro budoucnost představuje při bližším srovnání Mexiko mnohem zajímavější investiční příležitost. Brazílie se orientovala na export komodit a rovněž její vlády nebyly pro zemi v posledních letech přínosem. Jejich přílišné soustředění na populistické programy podporované příjmy z prodeje komodit odváděly pozornost od zásadní ztráty konkurenceschopnosti ekonomiky. Mexiko naproti tomu zahájilo v minulých letech cestu reforem a míří správným směrem. Není jistě zcela náhodné, že tato země je dnes pro řadu severoamerických firem levnějším světovým výrobcem než Čína.